Ve vzpomínkách se dokumentární režisér Nic vrací do dětství a období dospívání, k okamžikům, těsně souvisejícím se ztrátou sexuální nevinnosti, k momentům sexuálního sebeuvědomění a intenzivním milostným zážitkům té doby. Příběh se odehrává v padesátých letech v Keni, potom se přesouvá do Anglie a na Saharu, kde Nic natáčí dokumentární film.
Jak se utvářel Nicův charakter ukazují události, které se mu přihodily jako pětiletému dítěti, dvanáctiletému klukovi, šestnáctiletému teenagerovi a nakonec jako dospělému muži.
| Ztráta sexuální nevinnosti (Velká Británie) | |
| Scénář a režie | Mike Figgis |
| Kamera | Benoit Delhomme |
| Hudba | Mike Figgis |
| Hrají | Julian Sands, Saffron Burrows, Stefano Dionisi, Gina McKee, Kelly MacDonald a další |
Film byl v České republice v únoru 2000 uveden na videokazetách.
Recenze
Sex, který vůbec není pro masy
Původně se měl Figgisův nový snímek jmenovat Ztráta nevinnosti - alespoň jeho hlavní představitel Julian Sands na předpremiéře v rámci karlovarského festivalu tvrdil, že dodatečný přívlastek "sexuální" prý vnutil tvůrcům jeden z koproducentů. Ať tomu tak bylo či nikoli, skutečností zůstává, že titul Ztráta sexuální nevinnosti zní sice atraktivněji, ale je poněkud zavádějící. Ne že by se Figgis sexu na plátně vyhýbal, naopak - a s nepokrytě vystavovanou nahotou si už vůbec neláme hlavu. Jenže sex mu neslouží jako mucholapka, na niž nachytá diváky lačné erotických dráždidel; sex v jeho podobenství hraje úlohu až existenciální, vyplývající z prapůvodní, neměnné přirozenosti lidí i živočichů.
Takto popsán vyhlíží Figgisův film trochu akademicky, trochu nadneseně, a především složitě - ale ona to opravdu není snadná podívaná pro masy. Vypravěč, profesí tvůrce dokumentů o panenské přírodě, kterého představuje úsporně výrazný Julian Sands, putuje v reálném čase; současně se mu však vybavují vzpomínky z dětství a dospívání, a navíc do děje vstupují biblické odkazy s černošským Adamem a zrzkou Evou. Tento "umělý" motiv část diváků odrazuje, nelze mu však upřít výtvarně skvostnou stylizaci barev v nazlátle hnědých a bronzových tónech, jež slaďují hry paprsků na pleti prvních milenců s odstíny rajské zahrady. Nadto Adam a Eva zkoumají svá nahá těla s dychtivou, čistou a mile nezáludnou zvídavostí malého dítěte - těžko říci, proč třeba scéna "čurání do jezírka" tolik lidí pobouřila. To už se dá spíše polemizovat s teatrálními symboly a příliš doslovnými znaky, od bílého koně až po vyhnání hříšných naháčů z ráje, jež začíná jako policejní štvanice se psy a končí za mříží zahrady, na temné současné ulici před blesky senzacechtivých fotoreportérů.
Podobně se Figgisovi i v druhé rovině filmu, té reálnější a do jisté míry autobiografické, daří lépe, pokud se nedopouští doslovností. Sotva jeho hrdina počne se svými kolegy z filmového štábu probírat ekologii, nuda se plíží sálem a člověk už naplno vnímá vláčné tempo, v němž se střídají obrazy a názvy "kapitol", oddělované pomalým zatmíváním. Zato v drobných, zdánlivě nedůležitých výjevech prokazuje Figgis originální vnímavost, jíž se stačí poddat - a v divákově podvědomí se vynořují podobné útržky vlastní paměti, spojené zpravidla se smutkem, trapasem, ponížením, osamělostí a zoufalou nemožností se domluvit.
Tlustý chlapeček hnaný tělocvikářem uličkou hanby; první láska opile zvracející v náručí jiného; odtažitý manželský sex v kuchyni; a především jedinečná scéna, v níž slepecký pes při hromadném páření cloumá svou bezmocnou nevidomou majitelkou, která slyší jen hurónský smích celé ulice a jedinou bytost spěchající jí na pomoc nechtěně poraní šermujíc svou bílou holí - to jsou silné, zle zraňující obrazy. Každý z nich jako by odloupl další plástev ochranného obalu nevinnosti, aby v poněkud vykonstruovaném, ale osudově účinném závěru na téma "oko za oko, zub za zub, smrt za smrt" zůstala jen tíživá vina nad bezděčně obětovaným životem.
 Ztráta sexuální nevinnosti. |
 Ztráta sexuální nevinnosti. |
 Ztráta sexuální nevinnosti. |
 Ztráta sexuální nevinnosti. |
 Ztráta sexuální nevinnosti. |
