Mnohé otázky zodpověděl s humorem a nadhledem, kupříkladu i dotaz jednoho ze čtenářů, zda by si dovedl představit, že by hlavním moderátorem festivalu byl někdo jiný než výtečný Marek Eben: "Dovedu. Na příklad Mickey Mouse, ale nechci to Markovi udělat."
Po festivalu se Bartoška chystá strávit pár dní volna na ostrově Elba, aby si, jak sám řekl, dobil baterky. Potom už jej čeká příprava dalšího ročníku. "Je pravda, že deset dnů dá člověku zabrat, ale představa, že devátý rok se nám daří zachraňovat akci, kterou v roce 1993 vláda chtěla zrušit, je příjemná," shrnul prezident festivalu.
Jiří Bartoška patří k nejvýznamnějším českým hereckým a kulturně-politickým osobnostem. Absolvoval brněnskou JAMU, spoluzakládal Divadlo na provázku, odkud po dvou letech odešel společně s Karlem Heřmánkem a Pavlem Zedníčkem do ústeckého Činoherního studia.
Třináct let výrazně ovlivňoval tvář pražského Divadla Na zábradlí, v roce 1991 zakládal s kolegy Heřmánkem a Zedníčkem Divadlo Bez Zábradlí, kde tři roky působil.
Na stříbrném plátně debutoval v roce 1975 ve filmu Hřiště, o jeho popularitu mezi diváky se zasloužila “pravěká” trilogie Osada Havranů, Na veliké řece a Volání rodu.
Během téměř pětadvaceti let u filmu natočil přes čtyři desítky titulů, také v devadesátých letech patří k obsazovaným filmovým hercům. Zahrál si ve filmech Krvavý román, Helimadoe (1993), Vášnivý polibek (1994), Má je pomsta, Poslední přesun (1995), Stůj, nebo se netrefím (1998), Je třeba zabít Sekala (1998 – nominace na Českého lva za herecký výkon ve vedlejší roli).
Jiří B
Záznam 1. on-line rozhovoru s Jiřím Bartoškou na stránkách iDNES (6/2000) najdete ZDE |
V poslední době si Jiří Bartoška zahrál ve filmu Všichni moji blízcí, ve kterém vytvořil roli jednoho z bratrů Silbersteinových, houslisty Samuela. U tohoto filmu také současně působil jako jeho koproducent.
Zatím poslední výraznou rolí se stal Stavros ve filmu George Agathonikiadise Podzimní návrat. Snímek vypráví o na první pohled úspěšném zralém muži - Stavrosovi, který se po letech vrací do země a míst svého dětství. Byl jedním z více než tří tisíc řeckých dětí, které v květnu roku 1948 našly v bývalém Československu útočiště před občanskou válkou. Jeho cesta do Brna má i tentokrát ryze osobní důvod. Chce převézt ostatky svých prarodičů, kteří ho tu vychovali a v nucené emigraci zemřeli, do milovaného Řecka.
JIŘÍ BARTOŠKA VE FILMU V 90. LETECH | ||
1990 |
Svědek umírajícího času |
režie Miroslav Luther |
1990 |
Jen o rodinných záležitostech |
režie Jiří Svoboda |
1990 |
V žáru královské lásky |
režie Jan Němec |
1981/91 |
Evžen mezi námi |
režie Petr Nýdrle |
1993 |
Krvavý román |
režie Jaroslav Brabec |
1993 |
Helimadoe |
režie Jaromil Jireš |
1994 |
Vášnivý polibek |
režie Miro Šindelka |
1995 |
Má je pomsta |
režie Lordan Zafranovič |
1995 |
Poslední přesun |
režie Kryštof Hanzlík |
1998 |
Je třeba zabít Sekala |
režie Vladimír Michálek |
1998 |
Stůj, nebo se netrefím |
režie J. Chlumský |
1999 |
Všichni moji blízcí |
režie Matej Mináč |
2000 |
Početí mého mladšího bratra |
režie Vladimír Drha |
2001 |
Podzimní návrat |
režie George Agathonikiadis |
Tereza Brodská, Jiří Bartoška a Marek Eben během zahájení 37. ročníku MFF Karlovy Vary. Brodská převzala za svého otce Vlastimila Brodského Cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. |
Herec Jiří Bartoška na "Opening party" v hotelu Imperial v Karlových Varech.(4.7.2002) |
Ředitel festivalu Jiří Bartoška a herec Michael York na Opening party MFF 2002 v hotelu Imperial v Karlových Varech. |
Ředitel festivalu Jiří Bartoška odpovídá na otázky čtenářů pri on-line rozhovoru v Karlových Varech. 8. července 2002. |
Ředitel festivalu Jiří Bartoška odpovídá na otázky čtenářů pri on-line rozhovoru. |