S akreditací na festival do Karlových Varů se nevyplatí otálet

Letošní 35. ročník mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech bude o dva dny delší než obvykle. Potrvá od 5. do 15. července. Na zaakreditování je však nutné myslet už dnes. Vedení festivalu všem, kteří se osobně nebo e-mailem zaakreditují do pátku 16. června, nabízí možnost vyzvednout si na místě šest vstupenek denně namísto pěti. Novinkou je i možnost zaakreditovat se přes internet nebo si zakoupit omezenou akreditaci jen na několik dní.

Novinkou je systém akreditace pro studenty a členy filmových klubů. Od tohoto roku se přestává rozlišovat mezi studenty uměleckých škol na straně jedné a studenty všech ostatních škol a členy filmových klubů na straně druhé. Ti, kteř

typ akreditační karty	karta na 1 den	karta na 3 dny	karta na 5 dnů	plná cena
Studenti a členové filmových klubů	150,- Kč	200,- Kč	300,- Kč	500,- Kč
Profesionálové v oblasti filmu a videa	300,- Kč	400,- Kč	600,- Kč	1.000,- Kč

í však budou moci přicestovat jen na několik dní, nebudou muset platit celou cenu, ale podobně jako mobilní telefon s předplacenou kartou, si nabijí svou akreditaci jen na několik dní.

Navíc ti, kteří se stihnou zaakreditovat se osobně nebo e-mailem do pátku 16. června, budou mít možnost si na místě vyzvednout místo pěti, šest vstupenek. Od letošního roku sice pouze na různé filmy, ale počítá se nově s zřízením tzv. pokladen "last minute".

Jak se zaakreditovat e-mailem
Novinkou je i akreditace přes internet. Prostřednictvím adresy [e-mail] se lze akreditovat od pondělí 17. dubna do pátku 16. června. Zájemci však budou muset zaslat poštou ještě kopii potvrzení o zaplacení akreditačního poplatku a potvrzení o studiu. Novinkou bude, že kromě poštovní obálky budou moci tyto dokumenty naskenovat a zaslat na stejnou e-mailovou adresu. Totéž se týká těch, kteří na festival jedou poprvé: touto mohou cestou zaslat i fotografii.

V období od 1. května do 16. června se lze také akreditovat osobně (v pracovních dnech od 13:00 do 18:00) u akreditačního pracovníka V. Vlčka v kanceláři festivalu v Panské 1 v Praze 1.

Nová cena
Pro 35. ročník připravil festival novou cenu. Ta se inspirovala principem udělování cen na Berlínském festivalu, kdy hlavní cena (zlatá) je jen jedna, všechny ostatní jsou stříbrné. Vítězi v Karlových Varech tak obdrží Zlatý a Stříbrný křišťálový globus - sošku dívky zvedající zeměkouli. Cena vznikla na základě konceptu Aleše Najbrta, Tona Stana, Šimona Cabana a Michala Cabana.

Kdo přijede není zatím jisté
"O konkrétních soutěžních filmech a hvězdách teprve jednáme," uvedla Eva Zaoralová, programová ředitelka festivalu. Zatím jsou známy některé nesoutěžní tituly oceněné na jiných festivalech (Lidství z Cannes, Topsy Turvy z Benátek) či distribuční předpremiéry (Ztráta sexuální nevinnosti, Sníh padá na cedry, Múza, Fantasia 2000). Do hlavní poroty se předběžně chystají íránský tvůrce Abbas Kiarostami, loňský vítěz festivalu Arik Kaplun z Izraele a jako tuzemský zástupce Saša Gedeon; dokumentární porotu povede režisér Richard Leacock. Jednu z cen za dlouholetý přínos světové kinematografii dostane Věra Chytilová.

Do rozpočtu festivalu, jenž včetně umořovaného dluhu činí 87 milionů korun, poprvé kromě sponzorů přispěje ministerstvo kultury 20 miliony a hostitelské město čtyřmi miliony. "Po sedmi letech to chápeme jako uznání, že jsme seriózní podnik," řekl prezident společnosti Film Servis Festival Jiří Bartoška.

Otevřena zůstává budoucnost festivalového paláce Thermal, jenž se vrátil do rukou Fondu národního majetku. "Film Servis je připraven zúčastnit se privatizace," podotkl Bartoška.

Historie Festivalu

    První, ještě nesoutěžní mezinárodní filmová přehlídka byla uspořádána současně v Mariánských Lázních a v Karlových Varech v srpnu 1946, tedy v roce, kdy byly založeny rovněž festivaly v Cannes a v Locarnu. V následujících dvou letech se organizace festivalu ujaly pouze Mariánské Lázně (Marienbad), kde byla v roce 1948 poprvé představena mezinárodní soutěž.
     Od roku 1949 byl festival definitivně přenesen do Karlových Varů. Jeho další vývoj byl pochopitelně ovlivněn politickými změnami, jež přineslo v únoru 1948 uchopení moci komunisty. Původní představy o mezinárodní výměně kulturních hodnot poznamenala postupně izolace Československa od západní Evropy, dovršená uzavřením hranic. Festival nadále pod hesly třídního boje a idejí socialismu ovládla komunistická demagogie. V jejím duchu směly být v Karlových Varech promítány kromě filmů vyráběných v zemích východního bloku jen díla "nastavující zrcadlo prohnilé západní společnosti". Zejména v 50. letech, v době vrcholící studené války, se tak na festivalu objevovaly filmy, jejichž kvality spočívaly spíše v oblasti ideologie než umění. Záslužná byla nicméně orientace na země takzvaného třetího světa: v době, kdy ani v Cannes, ani v Benátkách ještě zdaleka nenalézaly uplatnění. získávaly v Karlových Varech ceny filmy z Argentiny, z Brazílie, z Indie i z Afriky. Karlovarský festival tak nabýval stále větší význam a stal se vyhledávaným místem setkání tvůrců, kritiků i hvězd.
     Kontinuita těchto setkání byla narušena přijetím dvouleté periodicity, vynucené založením MFF v Moskvě v roce 1959. Ale ještě v 60. letech, kdy dochátelo k uvolňování mezinárodního napětí a v důsledku toho i k částečnému uvolnění ideologického sešněrování, si MFF Karlovy Vary udržuje pověst jednoho z nejvýznamnějších evropských festivalů, řazených producentskou organizací FIAPF do nejvyšší kategorie.
     Zlom nastal po srpnu 1968, kdy byly potlačeny snahy o reformování socialismu, známé pod názvem "Pražské jaro". Od XVII. ročníku v roce 1970 se znovu dostávají ke slovu komunistická hesla o západním imperialismu a nepřátelských reviozionistických snahách. Úroveň festivalu v 70. letech nezadržitelně klesá, což vede i k poklesu zájmu obecenstva. Začíná se šířit názor, že Karlovy Vary nejsou pro festival vhodným místem a že je potřeba přenést ho do hlavního města, kde je početnější divácké zázemí.
     Tyto snahy přetrvávají ještě ve chvíli, kdy se v roce 1994 ujala organizace festivalu, do té doby téměr výhradně závislém na státu, čerstvě založená Nadace Film Festival Karlovy Vary, založená na podzim 1993 ministerstvem kultury, městem Karlovy Vary a karlovarským Grandhotelem Pupp. Třebaže už v roce 1994 svou programovou nabídkou i návštěvou významných osobností filmového světa vzbudil XXIX. MFF podstatně větší zájem diváků i médií než předcházející ročníky, tendence přesunout festival do Prahy je projevily zrodem nového festivalu, nazvaného Zlatý Golem a uspořádaného jako evidentní konkurenční podnik bezprostředně před začátkem XXX. MFF Karlovy Vary.
    Nicméně záměr docílit likvidaci karlovarského MFF se nezdařil, a to dokonce ani na druhý pokus, když po nezdaru festivalu Zlatý Golem zorganizoval v roce 1996 nový tým Pražský festival. Jubilejní XXX. ročník a poté i všechny následující dokázaly, že pořádat mezinárodní soutěžní filmovou přehlídku v Karlových Varech má své opodstatnění v jedinečnosti prostředí půvabného láízeňského města skýtajícího ideální atmosféru pro ty, kdo se chtějí soustředit na filmy a na setkání s jejich tvůrci a interprety i producenty a distributory.
     V roce 1999 se v důsledku nového zákona o nadacích, jež nadále nesmějí provozovat podnikatelskou činnost, změnil pořadatel festivalu, avšak organizační tým v čele s prezidentem akciové společnosti Film Servis Festival, Jiřím Bartoškou, zůstal v podstatě stejný. Karlovarský MFF se postupně stal jakýmsi kultovním místem, kam se každoročně sjíždějí zejména mladí lidé, aby se tu v rozpětí několika málo seznámily s filmy, které těžko hledají cestu do širší distribuce. Statistika návštěvnosti a zájmu českých i světových médií, kterou lze najít na festivalových internetových stánkách, vykazuje od roku 1995 stále stoupající křivku.

zdoj MFFKV

Zlatý křišťálový globus - soška dívky zvedající zeměkouli, cena, která vznikla na základě konceptu Aleše Najbrta, Tona Stana, Šimona Cabana, Michala Cabana.