Frankfurt je tak například jednoznačně světově nejdůležitějším obchodním setkáním, Londýn stále více posiluje svoji roli trhu s autorskými právy z američtiny a angličtiny na kontinentální Evropu a Varšava plní úlohu styčného obchodního důstojníka mezi Západem a Východem.
Pražský veletrh se na konci své první pětiletky vyprofiloval v akci tří základních významů: směrem ke čtenáři chce být co možná nejúplnější přehlídkou aktuální národní knižní produkce, nakladatelům a obchodníkům nabízí možnost představit na jinak zmatečném trhu své tituly v jednu chvíli a na jednom místě a kulturním záběrem se pak veletrh snaží přesáhnout republikové hranice.
Čtenářský ohlas letošního ročníku ukážou až následující čtyři dny, nicméně setrvale dobrá návštěvnost v předchozích třech letech dává naději na slušný zájem i letos. Tím spíše, že již teď je zřejmé, že tuzemští nakladatelé berou veletrh stále vážněji. To potvrzuje pohled do doprovodného programu, který je bohatší než loni. Nakladatelé pochopili, že pokud se jejich knihy mají prodávat, musí se o nich především vědět. Svět knihy tak letos zažije několik desítek autogramiád, autorských čtení, profilových pořadů jednotlivých nakladatelství, nových edic i konkrétních titulů. Nejen nakladatel si už také uvykl časovat právě k veletrhu vydání literárně důležitých či obzvlášť atraktivních knih. Brněnský Petrov například představí v Praze nový román spisovatele Jiřího Kratochvila Noční tango a také novinku Michala Viewegha Povídky o manželství a o sexu. Nakladatelství Mladá fronta nabídne čerstvý překlad románu Maurův poslední vzdech od Salmana Rushdieho a pro lepší propagaci knihy Yetti přiváží do Prahy jejího autora, horolezce Reinholda Messnera. A nakladatelství BB art pozvalo Jeana Jacquesa Sempého, kreslíře Mikulášových patálií.
Sempé ovšem v Praze bude reprezentovat nejen své dílo, ale také Francii, která je letošní profilovou zemí Světa knihy '99. Institut profilových zemí sice není žádným originálním nápadem - má jej již desítky let Frankfurt či Lipsko -, ale právě tamní zkušenosti ukazují, že co by nástroj, jak do země přivézt cenné kulturní a nakladatelské kontakty, jak uvést na scénu do té doby více méně neznámé zahraniční literáty, slouží spolehlivě.
V případě pražského knižního veletrhu se to potvrdilo přinejmenším v posledních dvou ročnících, kdy se zde představili výrazní Finové, respektive Izraelci. Na letošní francouzské soupisce jsou i dvě autorky, které tu blíže představujeme: Sylvia Germainová a Marie Darrieussecqová. Každá napsala na svůj způsob velice zajímavé knihy, náměty i poetikou jsou však od sebe značně vzdáleny, ovšem tím lépe, poznáme různé tváře.
Zdá se, že veletrh Svět knihy má ve svém základním směřování dobře rozdané karty i pro letošní, právě dnes zahajovaný a celkově pátý ročník. Po rozpačitých začátcích, zatížených divokým konkurenčním bojem a neujasněnou koncepcí, jde o nadějné zjištění.
Pražský veletrh se na konci své první pětiletky vyprofiloval v akci tří základních významů: směrem ke čtenáři chce být co možná nejúplnější přehlídkou aktuální národní knižní produkce, nakladatelům a obchodníkům nabízí možnost představit na jinak zmatečném trhu své tituly v jednu chvíli a na jednom místě a kulturním záběrem se pak veletrh snaží přesáhnout republikové hranice.
Čtenářský ohlas letošního ročníku ukážou až následující čtyři dny, nicméně setrvale dobrá návštěvnost v předchozích třech letech dává naději na slušný zájem i letos. Tím spíše, že již teď je zřejmé, že tuzemští nakladatelé berou veletrh stále vážněji. To potvrzuje pohled do doprovodného programu, který je bohatší než loni. Nakladatelé pochopili, že pokud se jejich knihy mají prodávat, musí se o nich především vědět. Svět knihy tak letos zažije několik desítek autogramiád, autorských čtení, profilových pořadů jednotlivých nakladatelství, nových edic i konkrétních titulů. Nejen nakladatel si už také uvykl časovat právě k veletrhu vydání literárně důležitých či obzvlášť atraktivních knih. Brněnský Petrov například představí v Praze nový román spisovatele Jiřího Kratochvila Noční tango a také novinku Michala Viewegha Povídky o manželství a o sexu. Nakladatelství Mladá fronta nabídne čerstvý překlad románu Maurův poslední vzdech od Salmana Rushdieho a pro lepší propagaci knihy Yetti přiváží do Prahy jejího autora, horolezce Reinholda Messnera. A nakladatelství BB art pozvalo Jeana Jacquesa Sempého, kreslíře Mikulášových patálií.
Sempé ovšem v Praze bude reprezentovat nejen své dílo, ale také Francii, která je letošní profilovou zemí Světa knihy '99. Institut profilových zemí sice není žádným originálním nápadem - má jej již desítky let Frankfurt či Lipsko -, ale právě tamní zkušenosti ukazují, že co by nástroj, jak do země přivézt cenné kulturní a nakladatelské kontakty, jak uvést na scénu do té doby více méně neznámé zahraniční literáty, slouží spolehlivě.
V případě pražského knižního veletrhu se to potvrdilo přinejmenším v posledních dvou ročnících, kdy se zde představili výrazní Finové, respektive Izraelci. Na letošní francouzské soupisce jsou i dvě autorky, které tu blíže představujeme: Sylvia Germainová a Marie Darrieussecqová. Každá napsala na svůj způsob velice zajímavé knihy, náměty i poetikou jsou však od sebe značně vzdáleny, ovšem tím lépe, poznáme různé tváře.
Zdá se, že veletrh Svět knihy má ve svém základním směřování dobře rozdané karty i pro letošní, právě dnes zahajovaný a celkově pátý ročník. Po rozpačitých začátcích, zatížených divokým konkurenčním bojem a neujasněnou koncepcí, jde o nadějné zjištění.
