"Mou první povinností je nyní zůstat s mým lidem," omluvil se Stojanov telefonicky organizátorům. Jeho krajané, kteří v Lipsku rozložili velkorysý výstavní stánek - jakousi stylizovanou podobu pravoslavného kláštera -, během zahájení veletrhu, jež se časově krylo s prvním útokem NATO, odbíhali k telefonům s nervózní otázkou: "Je doma vše v pořádku?" Bulharsko se vojenské akce samo nijak nezúčastní, ale otevřelo letadlům aliance vzdušný koridor přes své území.
Veletrh však tepe rušným životem i navzdory době, jež múzám příliš nepřeje. Jeho letošního ročníku se účastní více vystavovatelů než loni - celkem 1800 z 28 zemí - a branami výstaviště proudí zástupy návštěvníků. Potvrzuje se, že akce, která patřila k tradičním veletržním klenotům ještě východoněmeckého Lipska, ale jíž mnozí prorokovali v přímé konkurenci s mamutím Frankfurtem nevyhnutelný zánik, obhájila své místo na německé scéně i po pádu železné opony. Důvody jsou dva: směrem k veřejnosti se Lipsko vyprofilovalo jako liberální veletrh, jehož tradiční doprovodný program s názvem Lipsko čte, nabízí letos na sedm set literárních čtení a diskusí. A za druhé: Lipsko potřebují i němečtí obchodníci, nakladatelé a knihkupci, kteří právě tady zahajují jarní ofenzivu knižního trhu.
"Frankfurt a Lipsko mají své vymezené role. Frankfurt je světový veletrh, Lipsko německý. Zde se dohaduji s knihkupci, ve Frankfurtu se zahraničními partnery," vypočítává Wolfram Göbel, výkonný ředitel jednoho z největších německých nakladatelství Ullstein, které právě v Lipsku uvedlo na trh německý překlad knižní zpovědi Moniky Lewinské od novináře Andrewa Mortona. Podstatný rozdíl je v tom, že Frankfurt organizuje soukromá společnost, čemuž odpovídají i ceny za pronájem výstavní plochy. Lipský veletrh je oproti tomu dotován městem i spolkovou zemí Sasko. "Takže pro nakladatele je zdejší účast mnohem levnější. Za frankfurtské ceny by sem nikdo nepřijel," připouští Wolfram Göbel.
AŽ PŘÍLIŠ NABITÝ PROGRAM
Výrazem vůle udržet lipský veletrh na mapě německého knižního trhu je i bohatý sponzoring jeho doprovodného literárního programu. Obřímu nakladatelství Bertelsmann, které vzalo Lipsko pod svá křídla loni, kdy se veletrh přesunul z centra města do futuristických ocelovoskleněných konstrukcí na periferii, se letos přidala i Německá pošta. Program je tak možná až příliš velkorysý, jednotlivé akce se časově překrývají. Například včera odpoledne si musel návštěvník v jednu chvíli vybrat, zda zajít na diskusi o bulharské literatuře, na čtení polské autorky Hanny Krallové, na přednášku se slibným názvem Literární Lipsko: od Luthera k Loestovi či na prezentaci vzpomínkové knihy Hanse Modrowa, jednoho z posledních ministerských předsedů NDR. Večer spolu zase obdobně kolidovala například čtení Güntera Grasse - ten v Lipsku představil svůj nejnovější román Mé století, který se na knižních pultech objeví do léta -, či Jurije Brezana, zajímavé a hlavně rozporuplné osobnosti bývalé východoněmecké literatury.
ČEŠI ČECHŮM...
Na košatost doprovodného programu, v jehož rámci se představili také letošní laureáti tradiční lipské literární Ceny evropského porozumění - britský historik Eric J. Hobsbawm (kromě jiného autor knihy Věk extrémů) a chorvatský překladatel Nenad Popovič -, svým způsobem doplatili i čeští literáti. Čtvrteční skupinové čtení Alexandry Berkové, Evy Kantůrkové, Petra Kabeše a Pavla Švandy, umístěné do zastrčeného koutu výstaviště, by šlo nadepsat titulkem "Češi Čechům". Prakticky nikdo jiný než krajané literátů totiž v nepočetném obecenstvu neseděl. "Je to škoda, příště se budeme snažit o lepší časové i místní zařazení našich akcí," komentuje věc Vladimír Sůva, vydavatel informačního týdeníku Knihy '99, který je za finančního přispění ministerstva kultury organizátorem českého národního stánku. Sedmdesát zdejších nakladatelů na něm představuje na 700 titulů, přičemž jde výhradně o původní produkci.
PROFILOVÉ ZEMĚ KONČÍ
Skutečnost, že nám oganizátoři poskytli výstavní plochu za polovinu obvyklé ceny, potvrzuje německé úsilí udržet lipský veletrh jako kontaktní obchodní bod mezi jejich a středo-, respektive východoevropským trhem. Ovšem ani Lipsko nemůže donekonečna vycházet vstříc chudým partnerům, o čemž svědčí rozhodnutí ukončit letošním "bulharským" ročníkem institut profilových zemí. Prakticky všechny státy "ost bloku" se již v minulosti v saské metropoli představily. A mezi řádky prohlášení lipských organizátorů lze jasně vyčíst pobídku: teď již byste si měli pomoci sami, my se musíme také starat o obchodní stránku věci. Je totiž zřejmé, že Lipsko čelí obrovské konkurenci ostatních výstavních měst. I přes injekce z veřejného sektoru proto musí Lipsko počítat každou marku. Od příštího ročníku tak bude veletrh zasvěcen vždy určitému tématu. Jeho název pro rok 2000 zní: Knihovny, informace a veřejná přístupnost.
