Režisér Radek Balaš, expert na hudební divadlo a znalec semaforské poetiky, popustil uzdu zdravé drzosti. Hradecká poklona Semaforu je ryze současná, zvoní v ní mobily a rádio se ladí dálkovým ovladačem.
Nejvěrnější odkazu je muzika, kterou skvěle upravil Pavel Horák pro jazzové trio a sbor. Při písničkách člověk stále žasne nad Šlitrovou invencí. Trochu v rozporu s ní jsou gagy, jichž je až marnotratně mnoho.
Byť tempo kolísá, odkazy na klasickou grotesku fungují stejně jako absurdní výjevy vousatých andělů s šeky místo křídel či tanec sexuálních pracovnic při songu Je dusno a těžko.
Hrdinný Advokát
Navíc nejde o činoherecké pozpěvování. Plnohodnotné výkony, oproštěné od kopírování originálu, podávají jak suverénně intonující hostující Dagmar Zázvůrková v roli Vanilky, tak Dušan Hřebíček coby Listonoš a ani Uli Jana Sklenáře není jen nudným libovým hezounem.
Vrcholný moment přijde s Tetou z Liverpoolu, Martina Nováková učinila ze šansonu Proč je to tak svébytné parádní číslo srovnatelné s Hegerovou.
Nejstatečnějším hrdinou představení je však David Smečka v nejméně vděčné roli Advokáta, od níž odpárat Šlitra je takřka nemožné.
Smečka, také muzikant, přichází jako nezničitelný uhlazený suverén a intrikán, jeho kouzelné nástupy z ledničky, záchodu či skříně jsou nepopsatelné.
A že by si na konci Listonoš rozstřihával šek na srdíčka? V žádném případě! Jako by se za zády tvůrců pochechtával Quentin Tarantino, což se duchu legendární morality o moci peněz nevzpírá. Ale v Semaforu by to asi neprošlo.
J.SUCHÝ, J.ŠLITR: Dobře placená procházka
Klicperovo divadlo, Hradec Králové
Režie Radek Balaš, délka představení 100 minut
HODNOCENÍ MF DNES: 80 %
