Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za kopečky se utíkalo v doma šitém balonu i skafandru z hrnce a gumáku

  10:55aktualizováno  10:55
Liduprázdné jihomoravské pole, balon po večerech sešitý z desítek metrů šusťákoviny, světlice na hranicích, dopad do oraniště. „Posvítil jsem si baterkou na hodinky – bylo čtvrt na dvanáct. Letěli jsme hodinu, přesně pětapadesát minut, které mi připadaly jako věčnost.“

Škopův skafandr na fotografiích z rekonstrukce případu. | foto: archiv autora

Právě titulem 55 minut mezi životem a smrtí označil slovenský spisovatel Jozef Kollár svou novou knihu. Sesbíral do ní svědectví týkající se neobvyklého a velice riskantního činu, který v září 1983 podnikl bývalý československý cyklistický závodník Róbert Hutyra, když naložil sebe a manželku se dvěma dětmi do vlastními silami vyrobeného horkovzdušného balonu.

Róbert Hutyra

Bývalý československý reprezentant v cyklistice, pětinásobný mistr Slovenska a dvojnásobný mistr Československa se narodil 1. května 1944. Po úspěšném přeletu žil nějaký čas s rodinou v Rakousku, odkud se dále vystěhovali do USA. Zde ještě několikrát předváděli svůj let balonem. Ten nakonec skončil v Muzeu berlínské zdi. Róbert Hutyra nyní žije a podniká v Luhačovicích.

Zdroj: Wikipedia.org

Róbert Hutyra předvádí svůj balon.

„Bicykl připevněný ke korbě nám posloužil jako kotva, když se zachytil o poslední řádek na vinici. Balon se přetočil vzhůru nohama a vzduch z něj vyšel jako zmučený výdech z hrdla raněného zvířete,“ popisuje v knize Hutyra přistání po dramatické hodině ve vzduchu, kdy kolem nich létaly světlice pohraničníků a kdy každou chvílí čekali střelbu do koše.

V prvních chvílích po přistání tak vůbec netušil, zda se mu podařilo dostat za hranice, či zda přistál opět v Československu. Jistotu mu dal až dřevěný sloupek typický pro rakouské vinohrady a následný příjezd rakouských příslušníků. „Was ist passiert hier?“

Jejich přistání v příhraničním Falkensteinu se brzy stalo v Rakousku událostí, která naplnila noviny. Zvěst o husarském kousku v podomácku vyrobeném balonu se k nelibosti StB časem rozšířila i dále do světa a když se Hutyrovi o několik let později přesouvali do USA, dorazil jim pozdrav od samotného prezidenta Ronalda Reagana.

Kdo by jim bral lopatu a vemeno?

Vedle Hutyrovy šikovnosti při shánění součástí a samotné zcela amatérské výrobě balonu překvapí i klidná reakce jeho rodičů, když je kontaktovala policie. Matka se o útěku dozvěděla ve čtyři ráno, když přišla do družstva dojit krávy. „Věděla, že se jí ani tátovi, který byl zedník, nemůže nic stát. Kdo by jim taky bral lopatu a vemeno z ruky?“ řekl Hutyra Kollárovi.

Autor knihy vedle vzpomínek exulanta na osudový let i následné protloukání se v zahraničí zařazuje i slova jeho blízkých. Zaujme zde však především výpověď z druhé strany, tedy člena pohraniční stráže, který měl tu osudnou noc rodinu v balonu na mušce. „Nevěděl jsem, kdo je v gondole, zda nezačne střílet jako první.“

Kollár celou první polovinu knihy věnuje Hutyrovu úspěšnému přeletu hranic. Nechává promluvit i historiky a odborníky, kteří se shodují v tom, že jeho krok byl velice riskantní, ale zároveň dobře promyšlený. „Světlice křižovaly oblohu, ale protože nikdo nevěděl, o jaký vzdušný předmět jde, nesestřelili ho,“ vysvětluje selhání pohraniční stráže historik Ladislav Nevrkla. Autor knihy však pro názornost Hutyrova risku neopomene zmínit i několik nešťastníků, kterým podobný pokus nevyšel, a dokonce končil smrtí.

Fotogalerie

V druhé části knihy se pak spisovatel zabývá dalšími kuriózními pokusy, jak utéci „za kopečky“. Opět se zde čtenáři setkají jak s těmi úspěšnými (třeba „tank svobody“, tedy nalezený obrněnec z druhé světové, který si trojice v roce 1953 opravila a projela s ním přes zátarasy do Německa), tak s těmi smutnými, ke kterým patří osud záhadného kněze Josefa Škopa, který se utopil v Labi ve skafandru vyrobeném z hrnce a pogumovaného oděvu.

„Na místě spojů byly ráfky z bicyklu, které do sebe po obléknutí zapadly. K bundě připojil Škop kuklu, jejímž konstrukčním základem byl hliníkový hrnec s uřezaným dnem, na který se hermeticky upevnil příklop,“ popisuje odění muže, který v roce 1957 zahynul na dně řeky poté, co se skafandr protrhl a on se pro tlak vody nedokázal vynořit. Nešťastná doba sváděla k nešťastným činům.

České vydání Kollárovy knihy vydalo nakladatelství Mladá fronta v překladu Drahomíry Smutné.



Témata: StB


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.