Německý spisovatel a esejista Florian Illies nejprve načetl stovky životopisů a pak udělal čistý a roztomile absurdní řez dvacátým stoletím přesně v roce 1913. Kronika se jmenuje prostě - 1913. V Německu se jí prodalo čtvrt milionu výtisků a do českých knihkupectví ji teď posílá vydavatelství Host.
Obálka knihy 1913 - Léto jednoho století
Panorama jediného roku si pohrává s různými scénkami. Například v prvních lednových dnech přijíždí do Vídně zanedbaný Rus. V pasu má jméno Stavros Papadopulos, ve skutečnosti se jmenuje Josef Vissarionovič Džugašvili. Však mu také jeho známý Vladimír Iljič říká "Můj znamenitý Gruzínec". Ve Vídni se představuje jako Stalin, Josef Stalin. Na procházce Schönbrunnem potká mladého Adolfa Hitlera. A protože se tváří v tvář nesetkají ani ve chvíli, kdy spolu o čtvrtstoletí později uzavřou pakt, jenž drasticky ovlivní miliony životů, dá se říci, že v tom mrazivém dni roku 1913 jsou si nejblíže.
Illies tvrdí, že moderní dějiny začaly právě v roce, kdy se Oskar Kokoschka zamiloval do vdovy Mahlerové, kdy se Freud a Jung stali zarytými nepřáteli, kdy byl Rainer Maria Rilke v lednu drcen tvůrčí krizí a v prosinci už si nepřál nic než "být stočený a bez tváře jako ježek".
Před čtenářem defilují Franz Kafka, Pablo Picasso, Sidonie Nádherná, bratři Mannové i Bertold Brecht. Mimochodem Louis Armstrong dostal přesně před sto lety (bylo mu dvanáct) první trubku.
