Jude Law v seriálu Mladý papež | foto: HBO

PRVNÍ DOJMY: Bůh má dvojdomek u Velkého vozu. Konečně seriál s mozkem

  • 55
Zatímco se o diváky ČT přetahovaly ceremoniál na Hradě a předvolební estráda na Staroměstském náměstí s „diplomem zalitým v plastiku“, jak se pyšnil jeden rektor, a s hesly Jsme západ, na HBO odstartoval Mladý papež. Seriál dokonale dokládající, co nám k vrcholům vzývané západní kultury chybí.

Jednoduše řečeno mozek, protože první televizní práce oscarového filmaře Paola Sorrentina, jejíž druhá řada se již chystá, skutečně o světě přemýšlí. Dále odvaha, neboť prostřednictvím smyšleného prvního amerického papeže vnáší do Vatikánu nejen cigarety, třešňovou kolu a marketing rockové hvězdy.

A konečně způsob, jak vyprávět, aby své zvědavosti na další díly podlehl i ateista oddaný výhradně žánru krimi. Sorrentino i skvělý Jude Law v hlavní roli neustále klamou tělem. Co se zdá být první provokací nového papeže nad zkoprnělým náměstím (kde vlají i české vlajky), přebije vzápětí naprostý, ještě více šokující kontrast. I po dvou epizodách zůstává hrdina záhadou - i sobě.

Přitom však jakkoli seriál neustále zpochybňuje, znejisťuje a relativizuje, není prvoplánově kacířský. Jestli papež prohodí, že „Bůh má půlku dvojdomku s bazénem u Velkého vozu“, je to způsob jeho sarkasmu stejně jako zpověď „Mám jediný hřích, nevěřím v Boha. To byl žert.“ Dost možná nebyl.

Navíc Sorrentino kolem rozporuplného vůdce církve rozehrává mocenský půdorys příbuzný sitcomu Jistě, pane ministře, včetně zkušeného tajemníka znalého všech zákulisních intrik, jenž s nástupem nového šéfa a jeho pravé ruky, řádové sestry v podání Diane Keatonové, ztrácí půdu pod nohama. Stejně jako kardinálové či vedoucí marketingu, již zkouší z popkultury.

Ano, Mladý papež požaduje od diváka mimořádnou soustředěnost a vnímavost nejen kvůli rituálům a hierarchii v „městském státě ztracených duší, které nikdy nežily“ a kde „jako by zemřel čas“. Ale Vatikán s klokanem v zahradách je jen efektní kulisou pro napínavou válku moci a osamělosti.