Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

PRVNÍ DOJMY: Od Moskvy po Havla. Z Hřebejkovy Učitelky leze teze

  10:15aktualizováno  10:15
Když jde o děti, odhazují dospělí strach. Ukázal to 17. listopad 1989, podobné východisko hledá Učitelka, která v soutěži karlovarského festivalu zastupuje Slovensko, kde ji natočil Jan Hřebejk podle scénáře Petra Jarchovského. Jaká je?

Lepší než režisérovy poslední filmy Zakázané uvolnění či Líbánky, slabší než vrcholné práce tandemu, ale hlavně opět modelová moralita, jaká by s rafinovanějším scénářem mohla nosit nálepku „Dvanáct rozhněvaných mužů ve třídě“.

Fotogalerie

Ředitelka školy svolá tajnou rodičovskou schůzi, neboť o třídní učitelce se šíří, že prostřednictvím žáků vydírá jejich rodiče. Podle festivalové anonce má „plastická studie patologické manipulativnosti univerzální platnost,“ byť se odehrává za normalizace - ale právě její symboly z ní trčí.

Když zlo, tak v osobě vlivné kované komunistky a vdovy po vysokém důstojníkovi, která má navíc sestru v Moskvě. Když dobro, tak ze strany lidí na režimní černé listině, ať se nezalekli opilého soudruha, nebo mají ženu v emigraci.

Přímočarost, s níž scénář jednotlivé postavy nálepkuje a posouvá na linii mezi zbabělostí, kompromisem a vzpourou, dílu ubližuje, přestože herci v čele se Zuzanou Mauréry jdou za limity textu. Naopak tam, kde do hry vstupují samy děti, je i Hřebejkovo vyprávění subtilnější, emotivnější, účinnější.

Právě dětské motivy dokládají, že Učitelka mohla nabrat na nadčasové síle, kdyby opustila politické teze a komunální znaky doby včetně tuzexových bonů. Kvůli potomkům se přece rodič dovede nahrbit, ponížit, zapřít, ale i vzepřít bez ohledu na výměnu prezidentských portrétů za katedrou.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.